RECENZE: Nespoutaný Tarantino. Až příliš

Co je dovoleno Quentinu Tarantinovi, není dovoleno žádnému jinému filmaři - čistě proto, že šílený samouk pořád skvěle baví. I když se opakuje a hlavně čím dál víc neví, kdy přestat.

Titulní hrdina snímku Nespoutaný Django, bývalý černošský otrok zachraňující svou ženu z okovů, se takříkajíc utrhne ze řetězu teprve v poslední a nejméně záživné části. Zato režisér dává vlastní nespoutanost najevo od prvního záběru, zvěstujícího, že tahle podívaná potřebuje pořádně velké plátno. Neboť western rovná se prostor.

Zatím nevadí

Roku 1858 "někde v Texasu" ženou nočním krajem skupinu otroků, když potkají bizarní bryčku - pojízdnou zubařskou ordinaci. A od okamžiku, kdy dentista, nyní lovec zlosynů ve službě zákona neboli král filmu Christoph Waltz, sleze z kozlíku a rozvine svou květnatou mluvu včetně oslovení "Zdravím vás, nebožáci", vyskočí pomyslný známkoměr rovnou na čistou radostnou osmdesátku.

Tarantino totiž volí neselhávající kombinaci: dlouhé, velice vtipné slovní oťukávání a pak bez přípravy rychlé kolty.

Navíc spojuje tři vděčné prvky. Buddies, jak se přezdívá snímkům založeným na chlapských parťácích, road movie čili příběh na cestě a dobové žánrové retro, v němž Američané zpravidla nemají konkurenci. Taková skladba nemůže nezabrat - a také účinkuje; zatím. Stejně jako mnohomluvnost, která nastavuje čas, nevadí díky humoru; zatím.

Dramaturg na odstřel

Natáčení s Tarantinem je nádherný rituál, říká Waltz

První část, v níž Jamie Foxx coby Django putuje s rozkošným i rozkošnickým Waltzovým hrdinou na postu jeho učedníka, zkrátka okouzluje naplno. Režisér s potutelnými dvojitými zvraty znovu vesele relativizuje dobro a zlo a vrší jedinečné nápady. Třeba otrokyni se šlechtickým přídomkem "von" mluvící německy, bizarní kostým komorníka jako z operety, motivy z legendy o Brunhildě a Siegfriedovi a zejména naprosto skvostnou etudu s amatérskými předchůdci Ku-klux-klanu, kteří mají potíže s otvory v kápích. Princip vyprávění se stále opakuje ve spirále: milimetrově přesná stylizace, hračičkářské lahůdky od cvičné střelby na sněhuláka po mezititulky, jiskřivé dialogy - plus obří rána v hlavě; to celé znovu. Až se postup začne stávat monotónním.

Nespoutaný Django

70 %

Režie: Quentin Tarantino, hrají: Jamie Foxx, Christoph Waltz, Leonardo DiCaprio, Kerry Washingtonová

Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 87 %

IMDb: 8.4

Naštěstí právě v té chvíli vstupují na scénu otrokář a jeho oddaný "zlý černoch", Leonardo DiCaprio a Samuel L. Jackson, v nichž najde Waltz rovnocenné partnery pro pokerový souboj nervů. Krycí manévr, který hrdiny na jižanské sídlo zavede, používá sice hodně krkolomnou okliku přes drastické osudy černých gladiátorů, ale dramaturga, jenž by si dovolil něco namítnout, by nespoutaný Tarantino zřejmě také rovnou odstřelil.

Oběť obžerství

Režisér nezapře, že miluje žánrové rituály, zkřížených pohledů zpod klobouků či kradmo povytažených a zas do pouzdra zasunutých pistolí využívá jako na běžícím pásu. Salonní partie o život se hraje na pokračování, přičemž zpomalování nebo zpětné záblesky dějů už hraničí s manýrou. Na druhé straně DiCapriovy hrátky s lebkou nebo bílým dortem vracejí snímku punc jedinečnosti.

Leonardo DiCaprio ve filmu Nespoutaný Django

Bohužel odchodem Waltzovy postavy ze scény se labužnický nádech filmu ztratí a zbude krvavá pistolnická symfonie v hiphopovém rytmu s několikerým finále včetně dynamitu. Jako by se Tarantino nedokázal rozhodnout, nabažit, rozloučit; dobrých deset procent z hodnocení padne za oběť jeho obžerské mánii.

Možná i víc - ale naštěstí lze z posledních vteřin vyčíst velmi tichý záblesk ironie, jímž jako by Django otevíral éru vítězných afroamerických floutků s drahým cigárem a se slunečními brýlemi. Přesto si člověk řekne - Nic proti love story, ale kam se hrabe na původní kouzlo dvou jezdců mířících bok po boku proti slunce západu a celému světu.